V roce 1867 vynalezl Werner Siemens dynamoelektrický stroj, čímž položil základy pro ekonomickou výrobu elektrické energie. Trvalo však dlouho, než se elektrické pece začaly prakticky používat – po vypršení Siemensova patentu v roce 1881.
Wilhelm Siemens předvedl první elektrickou obloukovou pec v roce 1879. Obloukové pece, kde se kovová vsázka taví elektrickým obloukem mezi grafitovými elektrodami a materiálem, získaly zvláštní význam pro ocelářský průmysl. Výroba oceli se z velké části přesunula na obloukové pece. Pro litinu a neželezné kovy se tyto pece téměř nepoužívaly.
Vývoj indukčních pecí, které se dnes používají ve velkém měřítku k tavení litiny a jako udržovací pece, začal kolem roku 1900. Podle návrhu Ferrantiho z roku 1887 postavil Kjellin v roce 1891 první prakticky použitelnou indukční pec na síťovou frekvenci, po které následovala indukční kanálová pec s otevřeným kanálem v roce 1899. Tato pec byla uvedena do provozu firmou Benedicts Bult-Fabrik v Gysinge ve Švédsku pro výrobu litiny.
Základním modelem všech pozdějších konstrukcí kanálových pecí je princip transformátoru, kde primární vinutí patří ke konstrukci pece a jediné sekundární vinutí tvoří tavenina.
Z tohoto základního modelu jsou odvozeny všechny pozdější konstrukce kanálové pece. V indukční kelímkové peci je indukční cívkou vytvářen v materiálu vířivý proud, který materiál přivádí k tavení.
Vývoj indukčních kelímkových pecí na síťovou frekvenci pro průmyslové použití začal až v roce 1935 a měl pak bouřlivější průběh ve srovnání s jinými systémy. Sleduje vývoj středofrekvenčních pecí. Odporové pece, ve kterých odporový materiál ohřívaný elektrickým proudem, např. grafit, předává teplo tavenému materiálu v kelímku, se zpočátku používaly pouze jako laboratorní pece. Později našly uplatnění v mnoha oblastech slévárenství neželezných kovů, zejména pro tavení a udržování hliníkových a měděných slitin.
Dnes je předním světovým výrobcem indukčních pecí Inductotherm a společnost ACESO Praha je vice jak 30 let jeho hrdým partnerem.
Tereza Veitzová
Zdroj:
- G, ENGELS a WUBBENHORTS, H. 2007. 5000 Jahre Giessen von Metallen, Geisserei Verlag, ISBN 978-3-87260-156-8