Po úvodní přednášce Ing. Bláhy – Nakládání s odpady dnes a v blízké budoucnosti – mnohým účastníkům vytanula na mysli nerudovská otázka Kam s ním? Dle stávající legislativy by do roku 2030 mělo být ukončeno ukládání slévárenského odpadu na skládky. Jako příklad byl uveden odpad 100908 -licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 100907, který vykazují prakticky všechny firmy spojené se slévárenstvím. Vzhledem k neustálému nárůstu poplatků za ukládání odpadu na skládku se dlouhodobě hledají cesty pro jeho využití. V současné době požadavky na parametry výluhů dle tabulky č. 10. 1 a 10. 2. bohužel neumožňují použití tohoto odpadu jako zásypového materiálu na povrchu krajiny.
Některé slévárny měly uzavřeny smlouvy na dodávky uvedeného odpadu do cementáren, které v současné době však tyto smlouvy houfně vypovídají.
Další pokus o využití daného odpadu představil pan Domas ze Sklopísku Střeleč. Základní myšlenkou bylo naředění čistým slévárenským pískem a jeho následné uložení do vytěžených lokalit, ale ani tento způsob z hlediska legislativy neprošel. Nedojde-li v legislativě k úpravě hodnot některých parametrů tak, aby bylo možné tento odpad využívat jako zásypový materiál, budeme za pár let opravdu řešit otázku Kam s ním?
Po přednášce pana Pytlouna na téma udržitelnost – zavádění ESG reportingu se rozproudila poměrně živá diskuse. Pro většinu účastníků přináší další nákladovou zátěž do již tak hraničního rozpočtu firmy.
Zajímavou přednášku na téma Fluoridy ve slévárenských směsích prezentovala paní Kaňová. Pokud obsah fluoridů ve slévárenských směsích překročí obvyklé hodnoty, může docházet k vadám na odlitkách, které svým charakterem připomínají rozplavený písek.
Závěrem lze konstatovat, že stojíme na prahu další výzvy hledání způsobu, jak nakládat se slévárenským odpadem.
Tereza Veitzová
Foto:
- Děkuji za možnost použít fotografie České slévárenské společnosti