Dle současné předpovědi výroby odlitků od IKB (IKB Deutsche Industriebank AG se sídlem v Düsseldorfu) lze do konce 20. let očekávat nárůst tonáže světového slévárenského průmyslu. Očekávají se však značné regionální rozdíly v tempech růstu. Vysoké nejistoty představují zejména geopolitické události ve východní Evropě a Asii. Následující analýza je psána z pohledu českého slévárenského průmyslu, který čelí podobným výzvám jako další evropské země.
V krátkodobém horizontu zatěžuje český slévárenský průmysl ekonomický vývoj a stále vysoké náklady na energie. Výroba a příjem zakázek budou v průmyslu v tomto kalendářním roce pravděpodobně výrazně pod úrovní předchozího roku.
Střednědobé a dlouhodobé trendy poskytují podněty
Příležitosti a výzvy slévárenského průmyslu jsou různorodé v závislosti na spektru produktů a zákaznických odvětvích. Po nedávném oživení bude automobilová výroba v Evropě a Severní Americe růst střednědobě a dlouhodobě jen mírně, ale zůstane významným odbytovým trhem pro lité produkty. To platí zejména pro lití železa a oceli ve střednědobém horizontu kvůli pomalejšímu než očekávanému nárůstu elektromobility v Evropě. Silnější podněty se očekávají z trhu užitkových vozidel díky nadcházející modernizaci vozového parku.
Celkově bude lití hliníku dále nabývat na důležitosti s rozvojem elektromobility a trendem k lehké konstrukci. U globálního strojírenského sektoru se očekává do roku 2030 silný nárůst prodeje. Důležité podněty poskytuje pokračující digitalizace a související potřeba modernizace strojů. Globální stavební průmysl rovněž zůstává na dlouhodobé růstové trajektorii, přičemž hlavním motorem jsou infrastrukturní projekty. Plánované rozšíření větrné energie v Evropě poskytne podněty pro poptávku z energetického sektoru.
Předpověď odlitků závislá na technologických předpokladech
Geopolitické předpoklady zahrnují, že rusko-ukrajinská válka skončí v příštích dvou letech, že současné konflikty na Blízkém východě se nerozšíří do dalších sousedních států nebo budou vyřešeny v pásmu Gazy do poloviny roku 2025, a že v Asii nevypuknou žádné nové konflikty s mezinárodními důsledky.
Globální lití železa a tvárné litiny: kontrastní vývoj
V roce 2020 způsobila pandemie Covid-19 prudký pokles výroby litiny a do roku 2022 se jen několik regionů vrátilo na úroveň roku 2018. Čína byla schopna krátkodobě rozšířit svou dominantní pozici, ale dlouhodobě bude zatížena nižší poptávkou ze stavebního sektoru. Japonsko a Korea také ztratí tržní podíl. Zbytek Asie se bude vyvíjet průměrně jako zbytek světa. Indie, která má vysokou poptávku po investicích do infrastruktury, zažívá silnější růst; Vietnam a Indonésie budou následovat v příštích letech.
V Evropě se očekává silnější růst ve východoevropských zemích a Turecku. Španělsko by mohlo střednědobě těžit z boomu větrné energie. Pro českou slévárenskou výroba znamenají tyto trendy jak příležitosti v podobě růstu poptávky z automobilového a strojírenského průmyslu, tak výzvy v podobě rostoucí konkurence z východní Asie.
Lití hliníku: trend k lehké konstrukci jako hlavní globální motor
Trend k lehké konstrukci v automobilovém sektoru a dalších aplikačních oblastech vede k rostoucí poptávce a materiálové substituci, což nabízí velmi dobré budoucí vyhlídky pro lití hliníku. Čína bude i nadále rozšiřovat svou dominantní tržní pozici. V rámci západní Evropy byly v roce 2023 pozitivní podněty zastíněny oživením automobilového průmyslu. Turecko a některé východoevropské země těží z investic západoevropských sléváren, takže střednědobě existují celkově dobré růstové vyhlídky pro lití hliníku v Evropě.Závěr: příležitosti a výzvy jsou různorodé
Vysoké náklady na energie nadále zatěžují slévárenský průmysl v Evropě, zejména v České republice. Cesta k žádané klimatické neutralitě znamená vysoké investiční potřeby pro průmysl, ale také přináší podněty z energetického sektoru. Pokračující digitalizace a vývoj umělé inteligence přinášejí jak technologické výzvy, tak prodejní příležitosti.Část zákaznických sektorů se přesouvá do jiných regionů, ale řada nových trhů, zejména v Asii, také nabízí nové prodejní příležitosti, jako je Vietnam, Thajsko a zejména Indonésie. Tyto země však také zažívají vznik nových konkurentů, kteří by se mohli dlouhodobě stát konkurenty i na evropských trzích.
Pro české slévárny proto stále více platí potřeba posílit svou ekonomickou pozici, vyvinout strategie pro důsledné snížení spotřeby energie a zdrojů a dlouhodobě si udržet kvalifikovaný personál. Klíčové bude také využití moderních technologií, jako jsou indukční tavicí systémy, které nabízejí vyšší energetickou účinnost a lepší kontrolu nad výrobním procesem.
Zdeněk Veitz
Zdroj:
- https://www.foundrytradejournal.com